Britský příběh
Velká Británie se stala dominantní průmyslovou a námořní silou 19. století, hrála vůdčí roli ve vývoji parlamentní demokracie a také v oblasti literatury a vědy.
Doba neolitická, bronzová a železná: 8300 př. n.l. – 42 n. l.
‘Británie‘ jako taková neexistovala až do doby kolem roku 6500 př.n.l., kdy došlo k oddělení Británie britským průplavem od zbytku Evropy. První obyvatelé byli lovci, kteří trávily převážnou část svého času cestováním a hledáním potravy. Kolem roku 750 př.n.l. Británie začala využívat železo k výrobě důmyslného a odolného nářadí a zbraní.
Británie v období Římanů: 43 n.l.– 1065
V roce 43 n.l. římská vojska přeplula britský průplav a rychle porazila odpor místních domorodých kmenů. Římané založili Londinium (Londýn) a postavili vojenské cesty po celé zemi. V období asi deseti let dosáhla římská vláda hluboko do teritorií Anglie i Walesu. Římané ovlivňovali způsob života až do 5 století n.l. Po svém odchodu ponechali Brity, aby vládli ve své zemi sami.
Anglo-Normani a Středověk: 1066 –1347
V roce 1066 vévoda Vilém z Normandie napadl Británii a slavně porazil anglického krále Harolda, který byl podle legendy zasažen šípem do oka v bitvě u Hastingsu. Vilém z Normandie pak vládl Anglii a Skotsku a radikálně změnil třídní systém. Úředním jazykem byla zavedena francouzština. V roce 1216 byl Jindřich III. korunován králem, ale nikdy se nestal oblíbeným panovníkem.
Pozdější středověk: 1348 – 1484
Černý mor (také nazývaný černá smrt) se dostal na uzemí Anglie v roce 1348 a rychle se rozšířil na uzemí Walesu a Skotska. Do roku 1350 zabil třetinu populace. Mor se pak opakovaně objevoval v Británii až do 17. století, což krutě postihlo ekonomickou rovnováhu země. Aby se Anglie znovu mohla postavit na nohy po devastujícím zásahu moru, vládnucí třídy se pokusily obnovit ekonomickou stabilitu skrze parlamentární legislativu.
Jiříkovci - 1714 - 1836
Po smrti královny Anny se stal králem Jiří I. V období jeho vlády vznikla funkce předsedy vlády. I když se v této době termín “předseda vlády” ještě nepoužíval, Sir Robert Walpole obsadil tuto funkci díky svým zásluhám pro ekonomický růst země.
Viktoriáni - 1837 - 1900
Viktorie – nejdéle vládnoucí britský monarcha, se stala královnou v roce 1837, ve věku osmnácti let. V období její vlády byl zaveden značný počet ústavních změn, které následně vedly k vydání tzv. Lidové charty. Lidová charta přednesla 6 požadavků včetně univerzálního volebního práva a pravidelných parlamentních voleb. Lidová charta byla po dobu vlády Viktorie neustále odmítána v parlamentu, ale dnes pět z těchto šesti požadavků tvoří hlavní pilíře britské ústavy.
Začátek 20. století - 1901 - 1944
Ve srovnání s předešlým obdobím zaznamenala Británie začátkem 20. století nebývalý pokrok ve vědě a technologii. Mezi průkopnické úspěchy této doby patří vynález televize firmou EMI-Marconi, následuje založení Britské Vysílací Společnosti (BBC), objev penicilinu Alexdrem Flemingem a poznatky, které vedly k objasnění struktury atomu a k vývoji nuklearních zbraní a energie.
Období po II. světové válce: 1945 - 2010
V roce 1945 dělnická strana (The Labour Party) zaznamenala svoje první vítězství v celostátních volbách, po kterých zavedla státní zdravotní péči, což je považováno za největší úspěch této strany. Poválečný přídělový systém byl dále využíván, ale i přesto se celé toto období vyznačovalo entusiasmem lidu a novou nadějí do budoucna. Od té doby čelila Británie několika ekonomickým krizím, ale dnes je považována za jednoho ze světových vůdců v oblasti obchodu a také za finanční centrum s vyspělými veřejnými službami a prosperující ekonomikou.
To find out more about the history of Britain, visit BBC - British History.